Určitě skoro každý z nás vlastní počítač, notebook, tablet či chytrý telefon, neboli „smartphone“. Ruku na srdce – dnešní doba si to bohužel vyžaduje. Proč ale vlastně?

Dnes můžeme potkávat děti a dospívající lidi, kteří jsou stále „nalepeni“ na svůj telefon. Většinou mají sluchátka v uších, neslyší nalevo napravo a jen zuřivě ťukají na displej svého mazlíčka. Za pochodu zvládají chatovat na Facebooku, poslat dvacet fotek na Snapchat, že zrovna jdou kupříkladu na nádraží a postnout fotku na Instagram, kde přidají další kupu tzv. „haštagů“. Je až zarážející, že dnešní mládež je tolik závislá na svém telefonu. Například vědci dokázali, že průměrně člověk odemkne a zkontroluje svůj telefon až 120× za den.

Pojďme ale pěkně od začátku. Éra sociálních sítí, konkrétně Facebooku, začala zhruba před sedmi lety. V jeho začátcích pořádně lidé netušili, co to pojem „FB“ znamená, k čemu slouží a už vůbec ho neměli nainstalovaný ve svém telefonu, neboť tehdy lidé mívali klasickou tlačítkovou Nokiu, na kterou to nešlo. S postupem času se tento web rozšířil, navíc tlačítkové mobily nahradily dotykové chytré telefony, takže nově založených profilů na této síti jen přibývalo.

Přijde mi, že mladiství kvůli této síti chodí daleko méně ven než předtím. Dříve se poslala SMS, domluvil se sraz a čas, kdy se půjde ven a bylo. Nyní se však preferuje spíše hodinové chatování, místo aby dali přednost osobnímu setkání. Kromě zvýšené pohodlnosti, kterou Facebook nabízí, se zde objevuje otázka – Je to ale vše bezpečné?

Lidé si totiž neuvědomují, kolik toho mohou na svém profilu prozradit. Už osobní fotka na profilu je moc, protože každá nahraná fotografie, kterou dáte na FB, na internetu zůstane už navždy a nepomůže, že jste ji smazali. Taktéž to platí i pro statusy, ve kterých se někteří vyžívají. Bohužel potom vznikají i takové situace, kdy se na váš profil někdo nabourá a vašich informací využije.

Ale abychom nemluvili pořád jen o záporech této sociální sítě, musím uznat, že jednu velkou výhodu to má. Týká se to hlavně lidí, kteří neoplývají kreditem, takže si nemohou nikomu zavolat nebo napsat, což tato aplikace umožňuje a zcela zdarma.

Další aplikace, která je u mladých lidí oblíbená je Snapchat. Tato „appka“ umožňuje posílat fotky maximálně na deset sekund. Proto se stává, že lidé „snapují“ všelicos a nakonec posílají ostatním lidem kde jakou prkotinu. U Instagramu je to podobné, zde ale fotky po pár sekundách nemizí, ale zůstanou tak dlouho, jak vy chcete. Můžeme tam najít i takové případy, kdy si například holka vyfotí známé „selfie“ a hodí na něj alespoň dva filtry, takže nakonec je od reality k nepoznání.

Existují desítky podobných sociálních sítí, kde si můžete psát, volat a sdílet své příspěvky. Je to ale nutné? Dělají to lidé, protože opravdu chtějí, aby ostatní věděli o každém jejich kroku, anebo jen proto, že to dělají ostatní?

V dnešní době najdeme už i několik postarších lidí, kteří těmto aplikacím neodolali a sami si účet na Facebooku nebo Snapchatu založili. Nabízí se zde otázka, zdali to brát s rezervou a nepozastavovat se nad tím, anebo se zarazit a zeptat se sama sebe, jestli jen mě to přijde tak divně zvrácené.

Je mi jasné, že ovládnutí lidí sociálními sítěmi jen tak rychle nepřejde. Klidně ať je používají, ale hlavně aby nezapomněli žít. Protože když si člověk řekne „zkontroluju jen FB, jestli mi náhodou někdo nenapsal“ tak z pěti minut, kdy se juknete na Messenger, se z toho najednou vyklubou dvě tři hodiny.

A je přeci škoda trávit ať na počítači, tabletu či mobilu dlouhé hodiny nudného chatování či kontrolování příspěvků ostatních lidí, nemyslíte?