Studuji právnickou fakultu. Mám pocit, že to zní mnohem zajímavěji, než to ve skutečnosti je. Když se mě někdo ptá, co studuji a já mu řeknu, že studuji práva, tak většinou řekne, že to musí být těžká škola. Zatím tento pocit nemám. Jsem teprve ve třetím semestru, takže to těžko můžu naprosto objektivně posoudit, ale i tak musím říci, že v průběhu semestru máme většinou pohodičku. Pokud bych navíc chtěla, tak by můj rozvrh byl jenom jeden den. Na druhou stranu ve zkouškovém období mám někdy pořádné stresy. Jak se přes rok nemusíme učit a můžeme jenom chodit pít džusík, jak by řekla paní Wiesnerová, tak ve zkouškovém už tomu opravdu něco dát musíme.
Co se týká práva, tak s tím jsem se za své studium zase tolik nesetkala. Měla jsem pouze zkoušku z práva ústavního, které má v praxi menší uplatnění. Také už budu mít třetí semestr práva občanského, které je pro mě neustále španělskou vesnicí, můj občanský zákoník vypadá, jak kdyby si s ním hrálo malé dítě, které lepí papírky po celém obvodě. Příliš se ve svém systému už sama nevyznám. Ve 4. semestru už mi ale začne obchod, pracko a proces, což jsou zkratky, které si člověk rychle osvojí. To mi dává trochu tušit, že konečně budeme dělat více toho práva a méně předmětů jako sociologie apod.
Neustále přemýšlím, proč jsem vlastně tak moc chtěla na ta práva. Protože už odmala to byl takový můj sen. Jakmile se nad tím zamyslím, tak docela tápu. Vím, že se mi vždycky se moc líbilo to oblečení, co nosily právničky. Takové ty košile se svetry do v a pouzdrové sukně. To byl pravděpodobně jeden z důvodů, proč jsem se rozhodla na ta práva jít. Čím víc přemýšlím, jaké byly ty další důvody, tím jsem ztracenější. Ale kdo v 16–17 letech ví, co chce dělat? Co ho bude bavit? Já to upřímně nevím doteď. Tak nějak doufám, že mě ta škola ještě začne bavit, že tam přeci jenom bude toho práva víc a těch předmětů netýkajících se práva jen míň. Pokud si chcete trochu užít studentský život, dělat školu, která zní pořád prestižně a uplatnění může být velmi slušné, tak potom jsou práva určitě velmi dobrou volbou.