Více než 1 600 let uplynulo od doby, kdy se po zemi pohyboval sv. Mikuláš. To je již velká spousta času, v průběhu let však vznikla tradice, která se dodržuje dodnes. V podvečer svátku sv. Mikuláše, který připadá na 6. prosince, se muž s nápadně bílým vousem, biskupskou berlou a mitrou na hlavě za doprovodu nejčastěji anděla a čerta pohybuje ulicemi měst a navštěvuje některé domácnosti.
V případě, že narazí na hodné děti, nezapomene je odměnit, zlobivce pokárá. Někdy se Mikuláš nedostaví osobně, ale zanechá po sobě jen nadílku, třeba na okenním parapetu nebo přede dveřmi. Na naše gymnázium ale nezapomněl. Navštívil jej v doprovodu hned několika čertů a andělů, nahlédl nejen do některých tříd ale i kabinetů, aby zjistil, jak se nám vede.
Podle jeho slov jsou třídy, které se v chování moc nezlepšují, ale na druhou stranu, zejména žáci nižšího stupně jsou hodní, plní si své povinnosti a pilně se připravují na výuku. Takoví žáci byli odměněni perníčky od andělů. Velikým překvapením pro něj byla oktáva, která vzorně zazpívala písničku bez jakéhokoliv přemlouvání, což se nevidí v každé třídě. A co ti, kteří si své povinnosti zas tak pilně neplní? „Ty měli na starosti naši čerti. Po domluvě však žáci slíbili, že se polepší. Sám jsem zvědavý, jestli svůj slib dodrží,“ svěřuje se Mikuláš.
